Česká republika respektuje lidská práva, ale v určitých oblastech přetrvávají problémy. Konstatuje to výroční práva o stavu lidských práv ve světě a jednotlivých státech, kterou každoročně vydává americké ministerstvo zahraničí. Podle zprávy dochází v České republice k příležitostnému policejnímu násilí a nadměrnému používání síly, které se týká především romské populace. Zpráva cituje případy z Ostravy, Karlových Varů, Chodova a Brna a zvlášť uvádí zprávy o násilnostech, kterých se policisté dopustili na vyšetřovnách vůči demonstrantům zadrženým při zasedání Mezinárodního měnového fondu a světové banky v Praze v roce 2000. Česká republika respektuje lidská práva, ale v určitých oblastech přetrvávají problémy. Konstatuje to výroční práva o stavu lidských práv ve světě a jednotlivých státech, kterou každoročně vydává americké ministerstvo zahraničí. Podle zprávy dochází v České republice k příležitostnému policejnímu násilí a nadměrnému používání síly, které se týká především romské populace. Zpráva cituje případy z Ostravy, Karlových Varů, Chodova a Brna a zvlášť uvádí zprávy o násilnostech, kterých se policisté dopustili na vyšetřovnách vůči demonstrantům zadrženým při zasedání Mezinárodního měnového fondu a světové banky v Praze v roce 2000. Zpráva dále poznamenává, že česká justice je stále pomalá, a to v důsledku strukturálních a procedurálních nedostatků a chybějících peněz. Přetrvávají dlouhé vazby, věznice sice splňují mezinárodní standardy, ale mnohde jsou přeplněny. V pasáži o svobodě tisku zpráva připomněla, že vláda žalovala za urážku a pomluvu několik novinářů. Vyzdvihuje individuální žalobu ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra proti vydavateli časopisu Respekt Petru Holubovi. V patrnosti vede i případ, kdy policie vyšetřuje internetového novináře za pomluvu její práce, což mnoho pozorovatelů kritizuje jako pokus o zastrašování. Zmiňuje i kauzu Miroslava Smrčka a znovu uvádí případ olomouckého novináře Zdeňka Zukala. Zpráva dále poukazuje na určitá omezení svobody shromažďování pro organizace hlásající rasovou nenávist a nesnášenlivost. Podle dokumentu se premiér Miloš Zeman i ministr vnitra Stanislav Gross zasazovali o zrušení extremistických organizací a koncem loňského roku bylo podle zprávy viditelné, že policie proti nim zakročuje více než dříve. Zřízení britských kontrol na ruzyňském letišti zpráva zařadila do kategorie svobody cestování a práva na emigraci a konstatovala, že k zavedení kontrol vedl zvýšený počet Romů žádajících o azyl ve Spojeném království. Zpráva uvedla, že romští aktivisté z Velké Británie označili kontroly za rasistické, protože jsou namířeny proti romských návštěvníkům. V poněkud mírnějším duchu než dříve zpráva konstatuje, že situace romské menšiny je nadále tíživá, pokud jde o sociální postavení, zdravotní situaci a politické zastoupení. Přiznává, že česká vláda a úřady dělají kroky pro nápravu situace. Jako výrazný problém už není zmiňován ani zákon o občanství, který byl v předchozích zprávách terčem kritiky. Zpráva upozorňuje, že romská i další menšiny nemají zastoupení úměrné jejich počtu a nejsou pro ně rezervována místa ani v jedné z parlamentních komor. Za problémy, které jsou sice přiznávány, ale v menším rozsahu, než skutečně existují, zpráva označuje sexuální obtěžování na pracovišti a domácí násilí zejména proti ženám a dětem. Problémem je také zneužívání dětí k sexuálním účelům s tím, že střední Evropa včetně České republiky zůstávají populárními cíli pedofilů, a to díky dobré poloze a nižšímu riziku sexuálně přenosných chorob. Za neméně vážný problém považuje zpráva obchodování s ženami, přičemž Česká republika je zdrojem i přestupní stanicí pro pašeráky, kteří vyvážejí ženy s cílem sexuálního vykořisťování. Malý počet českých žen skončil podle zprávy jako prostitutky i ve Spojených státech.