"To téma mi přišlo zajímavé už vzhledem k tomu, že jsem muž a pracuju v ženském magazínu. Chtěl jsem zkusit najít tu hranici mezi 'ženským' a 'mužským'," uvedl náš hovor Honza Ždimera z internetového magazínu Tvoje.cz, který hlavní téma minulého týdne věnoval translidem. "Ta existující tvrdě postavená bipolarita -- chlap je odsud až potud, žena je odtud až potud a nemělo by se to moc míchat -- mě vždycky vadila a vždycky jsem si to řešil po svém. Když chodili kluci hrát fotbal a holky vybiku, já šel s těmi holkami a přitom jsme si dobře popovídali. Chyběla mezi nimi taková ta tvrdá rivalita nebo silácké chlapské řeči, které mě nikdy moc neseděly," řekl v rozhovoru pro Transgender.cz. "Navíc jsem zjistil, že lidé mají v transtématice dost zmatek. Transvestiti, transsexuálové a já nevím co ještě, ten terminologický problém je poměrně zamlžený, a tak mě napadlo s využitím všech dostupných zdrojů na internetu i hovorů s živými translidmi zkusit pomoct tuhle sféru trochu osvětlit. Nechtěli jsme ale nikomu tlouct klíny do hlavy 'je to takhle a takhle', spíš jen čtenářům otevřít obzory, říct jim 'Tady si to můžeš přečíst a udělat si názor'. Já sám si svůj názor vytvářím průběžně, podle toho čím víc translidi poznávám. Důležité ale je, že ten týden na Tvoje.cz lze považovat za další krok od jednoznačného odmítání transproblematiky k větší otevřenosti, k tomu, že si lidé řeknou 'Jasně, proč ne.' Je mi jasné, že máte v životě hroznou spoustu problémů, ale mám dobrý pocit už jen z toho, že existujete, protože se tím popírá taková ta biologická nebo fyzická danost. Nemá samozřejmě cenu se bavit o rozdílech mezi pohlavími, které jsou nutné k rozmnožování, ale sociální role s tím nemají mnoho společného. Možná by bylo lepší se bavit v rovině: nejdřív ze všeho jsi člověk, a pak teprve holka, kluk nebo něco jiného, protože to vůbec nemusí nic podmiňovat nebo na tvrdo stanovovat. Stávající bipolarita je jen zjednodušením pro lepší fungování společnosti a mnoho společného s tím má i jazyk. Zná jen tři rody a když vynecháme ten střední, pak už nám zbývá jen mužský a ženský a s těmi se nedá vyjádřit vše, co se kolem nás odehrává. A tak dochází k deformaci reality. A proč jsme se na Tvoje.cz zaměřili spíš na transvestity? Přišlo nám to jako jednodušší téma, měli jsme dojem, že to dokážeme lépe pojmout než třeba transsexualitu. Teď už ale můžu přiznat, že to byla jen úvaha od stolu, že transvestismus jako fenomén až tak jednoduchý není. Těch variant je mnoho a lidé, které jsem potkal, mi tu věc vůbec nezjednodušili. Lidé mají k převlékání různé důvody, dává jim to různé pocity. Dvakrát jsem byl v kabaretu Srdce a kámen a určitě se tam půjdu podívat zase. Ti lidé tam, ať už účinkující nebo hosté, jsou hrozně fajn, nikdo nic neřešil a byla z nich cítit ohromná pohoda. Určitou smůlu ale vidím v tom, že se můžou cítit v pohodě jen v podobných uzavřených prostorech. Doufám, ž se to jednou zlepší. V rámci tématu jsem ale sledoval i dvě různé koncepce přístupu k operativní změně pohlaví: četl jsem rozhovor s paní primářkou z Brna a byl jsem na přednášce Hanky Fifkové. Obě strany mají svůj názor podpořený logickými argumenty, přitom ale strašně záleží na tom, jak si ten který lékař definuje své vlastní poslání, jestli v tomto případě opravdu jde o mrzačení zdravého těla, nebo jestli je to spíš pomoc té -- když to řeknu trochu pateticky nebo frázovitě -- trpící duši. Ten týden s transtématikou pro mě znamenal takový malý krok někam, kam se chci vracet. A na první výročí Transgender.cz příjdu určitě."