Když jsem více než před rokem psala o Kouzelném domečku, netušila jsem kolik se toho za ten více než rok změní. A ono se toho změnilo opravdu hodně. Tajuplná skříňka se jaksi změnila ve skříň. Kdo by to řekl, že se poklady do té malé skříňky už jaksi nevešly. S jídlem roste chuť a tak i skříň by byla malá, kdyby se nezměnily jisté okolnosti. Když jsem více než před rokem psala o Kouzelném domečku, netušila jsem kolik se toho za ten více než rok změní. A ono se toho změnilo opravdu hodně. Tajuplná skříňka se jaksi změnila ve skříň. Kdo by to řekl, že se poklady do té malé skříňky už jaksi nevešly. S jídlem roste chuť a tak i skříň by byla malá, kdyby se nezměnily jisté okolnosti. Než se pustím do dalšího vyprávění trochu bych se s vaším dovolením zamyslela. Když jsem se dostala před 6lety k internetu a tak i do kontaktu s některými z vás, byla jsem nesmělá a vystrašená. Na českém internetu tehdy neexistoval žádný tranďácký portál, o vzniku Transfóra věděla možná jen Tereza Spencerová. Jediné na co jsem tehdy po urputném hledání narazilo bylo pár osobních stránek, plných retušovaných fotek. Musím říci, že jsem z toho tehdy byla unesená. Bylo to něco co jsem si ani ve snu nedokázala představit. Já bych mohla mít svoji osobní stánku ??? Co kdyby mě někdo poznal ? Ne to nejde, ale je skvělé, že někdo tu odvahu měl a já se tak mohla seznámit s lidičkami, kteří na tom byli stejně jako já. O čem, že to vlastně mluvím ? No přeci o osobním vývoji a dospění k pravému stavu věci. Zatím co ty holky mají na internetu pořád ty samé stránky, vzniklo pár informačních portálů a e-zinů. Většina z nich bohužel opět zanikla nebo není příliš aktuálních. Naštěstí tento portál zatím pořád ještě funguje. Zda bude i nadále to záleží i na vás. Vraťme se k těm osobním stránkám. Jejich autorky čas od času přidají další nové fotky a jsou spokojené s tím jak se věci mají. Bojují s tím jít si něco koupit do obchodu a ve dne by je na ulici nikdo v ženském nedostal. Oproti tomu je zde pár lidiček, které znám a kteří nebo spíš které překročily svůj stín, praly se s tím jak poprvé jít nakoupit dámské oblečení, boty a spoustu věciček, kterými by naplnily své kouzelné skříňky a obohatily svá království. Své království obohacovala i ona princezna, která i v tomto pokračování zůstane beze jména. Osud a byrokracie tohoto státu jí donutila udělat pár kroků, které jí působily bolest, na cestě za svým já. K čemu se musela odhodlat sama bylo vystoupit ze stínu a přiznat svým blízkým jak se věci mají. To samo o sobě není nic jednoduché a často i dosti bolestivé. Povedlo se. Její tajemné království začalo ztrácet své původní kouzlo a účel. Jeho původní obsah přestěhovala domu a již jej neužívá k tajným výletům "za hranice všedních dní", ale chodí v něm nakupovat do práce a i na zahrádku. Nemusí žít dvojí život a z nesmělé princezny se stává den ode dne krásnější královna. Doufám, že si snad někdy vzpomene na "dětská" léta, která ve svém královstvíčku prožívala. Věřím, že ano a co vy ??? No vidíte málem bych se s vámi zapomněla podělit o to co její království skrývá dnes. Už to není dívčí paráda, ale počátek technického muzea. Časy se mění a my s nimi. Měníte se i vy ???