Každý poslední březnový den oslavují transgender lidé Den transviditelnosti, kterým dávají najevo, že mají právo být ohledně své sexuality stejně otevření jako všichni ostatní. V Česku měla tahle výzva podobu galerie na sociálních sítích. Lidé zveřejňovali fotky a psali k nim osobní komentáře, kde například popisovali, jak svoji identitu prožívají.
„Viditelnost je dvojsečná zbraň. Může nám pomáhat, ale v určitých částech světa může trans lidem taky ublížit,“ říká v Kvéru Viktor Heumann z organizace Transparent.
„Zahrnuje to spoustu rizik. Říká se, že v některých zemích, kde jsou různé identity diskriminovány, je vyjít na ulici jako trans člověk až revoluční počin. My jsme vděční těm, kteří měli odvahu nám fotografie zaslat, protože je to pro ně veřejný coming out, což je i v Čechách poměrně odvážný krok,“ hodnotí současnou situaci Heumann.
Transgender lidé v Česku třeba stále nemají možnost změnit si úředně pohlaví, aniž by podstoupili sterilizaci. Tu ale někteří nechtějí, případně ji například kvůli zdravotnímu stavu ani podstoupit nemohou. „Pravidla vyžadují hormonální terapii, poté chirurgický zákrok. A je tam explicitně vyjádřeno, že musí dojít ke znemožnění reprodukční funkce. Tohle je v jasném rozporu s lidskými právy,“ říká Heumann.
Ke stejnému závěru došel loni taky Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Rozhodnutí vydal na základě případu tří transgender osob francouzské národnosti, které si stěžovaly na proces legální změny pohlaví. V rámci změny musely podstoupit sérii zdravotních a psychologických vyšetření a následně doložit lékařské osvědčení o provedené sterilizaci. Proti těmto praktikám se odvolávaly k francouzským soudům už od roku 2008. Podle ESLP došlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který stanovuje právo na respektování rodinného a soukromého života.
V Česku o změnu zákona žádá ombudsmanka Anna Šabatová a odvolává se právě na verdikt ESLP. Doporučení už poslancům zaslala. „Důsledkem současné právní úpravy jsou zejména praktické problémy v životě trans lidí, kteří chirurgický zákrok z vážných či osobních důvodů podstoupit nemohou či nechtějí, a úplné úřední změny pohlaví tudíž nemohou dosáhnout,“ píše se ve zprávě o činnosti veřejné ochránkyně práv za loňský rok.
„Pro nás by bylo dobré, pokud by změna v dokladech nebyla podmíněná žádným takovým odborným zásahem,“ popisuje Viktor Heumann, jak by se podle něj měl změnit zákon. Stejná úprava jako v Česku teď podle něj platí v dalších 19 evropských zemích.
Označení genderu v občanském průkazu podle Damiana Machaje z Transparentu posiluje stigmatizaci transgender lidí. „Hodně lidí, kteří nechtějí podstoupit chirurgický zákrok, zůstávají ve stavu, že mají sice změněné jméno v nějakém neutrálním tvaru, ale v průkazu mají stále označení genderu, se kterým se neztotožňují.“
Současné tabu, které se podle Viktora Heumanna aktuálně řeší ve společnosti i v trans komunitě, je pohled na reprodukci u trans osob. „Požadavek zrušení sterilizace směřuje k tomu, aby transgender lidé sami mohli mít v procesu tranzice vlastní potomky.“
Transparent se o změnu legislativy snaží. Podle Heumanna ale v případě transgender lidí nelze mluvit o komunitě, která by byla silná a pospolitá natolik, aby vyvíjela tlak na společenskou změnu. „Trans komunita je problematická v tom, že nejde o ustálenou skupinu lidí, která by se celý život považovala za trans lidi. Často projdou tranzicí, pak už ale nechtějí být vidět jako trans lidi,“ vysvětluje.
„Třeba LGB komunita má celý život ustálenou charakteristiku. Celý život se považují za společné uskupení lidí, kteří bojují za společnou věc a kteří mají společná přání. Kdežto trans komunita má většinou pocit, že jde o boj jednotlivce a že potom už není potřeba pracovat a celou tu situaci třeba legislativně posouvat dál. Spíš je pro ně lepší zmizet, ztratit se v davu. Je to pro většinu lidí pohodlnější a taky bezpečnější, protože náš systém je nastavený celkem diskriminačně. Pro celou komunitu tenhle přístup ale nevede nikam dál,“ shrnuje Heumann.
