V mnoha publikacích lze najít zmínku o tom, že první doloženou operativní změnu pohlaví podstoupil jistý Einar Wegener alias Lili Elbe ve třicátých letech minulého století, a že nedlouho po zákroku zemřel. Jestli chcete o "naší prapraprababičce" Lili zvědět trochu víc, klikněte si na tenhle článek. V mnoha publikacích lze najít zmínku o tom, že první doloženou operativní změnu pohlaví podstoupil jistý Einar Wegener alias Lili Elbe ve třicátých letech minulého století, a že nedlouho po zákroku zemřel. Jestli chcete o "naší prapraprababičce" Lili zvědět trochu víc, klikněte si na tenhle článek. Einer Wegener se narodil v Dánsku v roce 1886 a svou proměnu v Lili Elbe (Labskou Lilii???) zahájil už v době, kdy žil se svou celoživotní společnicí, manželkou a školní láskou Gerdou Wegenerovou. Konečnou a úplnou proměnu -- operaci -- podstoupil počátkem roku 1930 v Drážďanech a v říjnu téhož roku dánský král prohlásil Einarovo manželství s Gerdou za neplatné. Lili i Gerda byly uznávané malířky a ilustrátorky, ale Gerda byla přece jen komerčně úspěšnější a dodnes je považována za jednu z nejvýznamnějších secesních umělců počátku dvacátého století. Její knižní a časopisecké ilustrace se údajně často zabývaly erotikou, a to i s lesbickými motivy, přičemž jejím nejoblíbenějším modelem, nebo spíš modelkou, byla právě Lili. Je tedy vcelku pikantní, že ideál ženy tohoto období -- spíše chlapecká postava s malým poprsím -- vznikal i díky tělesným proporcím naší Lili. Ta vedla dvojí život po téměř dvě desetiletí a ve své ženské podobě s oblibou navštěvovala různé plesy a večírky. Přátelé o její identitě samozřejmě věděli, ale mnozí z nápadníků nikoli. O obdivovatele prý neměla díky své rozverné povaze nikdy nouzi a údajně dostala i několik nabídek k sňatku, a to i v době kdy byla ještě ženatá s Gerdou a po technické a právní stránce byla stále mužem. Podle všeho byla Lili intersexuální a díky postavě a obličeji na ulici snáze procházela jako žena, než jako muž. Analýza hladiny hormonů, kterou podstoupila krátce před první operací, ukázala převahu těch ženských a je pravděpodobné, že měla i ženské složení chromosomů -- jednalo by se nejspíš o tzv. Klinefelterův syndrom, který byl však medicínsky popsán až v roce 1942. Lili byla v péči dr. Warnekrose na drážďanské ženské klinice, kde absolvovala pět vskutku revolučních operativních zákroků. Při prvním jí byly odstraněny mužské genitálie, při druhém jí byly transplantovány zdravé vaječníky. O něco později se podrobila třetímu zákroku, o jehož účelu však dnes není nic známo. Čtvrtou operaci si vynutila krutá bolest v břišní krajině a byly jí přitom vyňaty transplantované vaječníky. Některé zdroje uvádějí, že právě následky této transplantace se pro Lili staly osudné, ale ve skutečnosti zemřela až rok a půl poté, v roce 1931, krátce po páté operaci, kterou ve své biografii bez bližších podrobností označuje za zákrok, který jí měl umožnit "stát se matkou". Životopis Labské lilie "Z muže v ženu" vyšel v roce 1933.