Postřehy po měsíci
Tak jsem se vám, děti moje, zase vrátila z vidieku do velkoměsta a už teď, po třech dnech, mám dojem, že to byla chyba. Nejen, že po mě všichni chtějí nějakou práci, ale jsou navíc stejně rozlítaní a uhonění, což je cosi, čemu po třech nedělích klidu absolutně nerozumím. Ale udivuje mě i spousta dalších věcí. Třeba série článků o TS a o tom, jak by se s nimi (vlastně s námi) mělo podle zákonů zacházet. Je to zajímavé čtení, nicméně v zemi, kde lidé nečekají na přechodu ani na zelenou a zákony pojímají jen jako nějaké legrační slovní úlohy, mám při čtení těchto článků pocit jakési donkichotské pošetilosti...nechci tím nic a nikoho kritizovat, jen mám prostě takový pocit, že opírat se tolik o zákony může člověku přinést jen a jen víc zklamání, než kdyby žil v prosté realitě. Co mě ale v této souvislosti opravdu zaráží je znovuzrození oskarovské variace na téma "pryč s transvestity, těmi podivnými fujtajblíky".
Tak jsem se vám, děti moje, zase vrátila z vidieku do velkoměsta a už teď, po třech dnech, mám dojem, že to byla chyba. Nejen, že po mě všichni chtějí nějakou práci, ale jsou navíc stejně rozlítaní a uhonění, což je cosi, čemu po třech nedělích klidu absolutně nerozumím. Ale udivuje mě i spousta dalších věcí. Třeba série článků o TS a o tom, jak by se s nimi (vlastně s námi) mělo podle zákonů zacházet. Je to zajímavé čtení, nicméně v zemi, kde lidé nečekají na přechodu ani na zelenou a zákony pojímají jen jako nějaké legrační slovní úlohy, mám při čtení těchto článků pocit jakési donkichotské pošetilosti...nechci tím nic a nikoho kritizovat, jen mám prostě takový pocit, že opírat se tolik o zákony může člověku přinést jen a jen víc zklamání, než kdyby žil v prosté realitě. Co mě ale v této souvislosti opravdu zaráží je znovuzrození oskarovské variace na téma "pryč s transvestity, těmi podivnými fujtajblíky".
Doufám, že to byl opravdu jen osamocený výkřik do tmy a že už jsme jako celek přece jen povyrostli z tohoto podivného elitářství "skutečných a obyčejných ženských a mužských".
Zato mě skutečně zaujal návrh udělit Milce nobelovku. Nechci teď mudrovat nad její hormonovou hladovkou, protože by to mohl být zajímavý podnět do diskuze, ale chci se vší svou vahou postavit za tu nobelovku. Je s ní spojená vcelku slušná finanční sumička, takže by pak po Milčině návratu z Osla následoval dozajista slušný mejdan...to přece jako Matka Tereza musím z vlastní zkušenosti vědět, ne?...:))) A až to Milka dostane, má u mě pět kilo hormonů, aby se mohla takříkajíc "dojíst"...:)))
S tím vším je spojený sympatický prvek - množství heteráků, kteří Milce v její hladovce drží palce. Z tohoto hlediska by si sice holka spíš než Transpřítele zasloužila titul Heterokámošky, ale počet "normálů", které Miluška na tg.cz přilákala se dá jen kvitovat. Dobrá práce. Přestane-li nás brát hormony víc, třeba za chvíli trumfnem i Neviditelného psa! Co vy na to?