Tak tuto větu jsem zaslechla při včerejší odpolední cestě pražskou trochu hromadnou dopravou. Nevím, jestli mám nad tímto velmi hlasitým výrokem na moji adresu plesat, nebo být smutná. V první chvíli jsem ztuhla. Bylo mi to rozhodně více než nepříjemné, ale pak jsem si řekla: "Aspoň někdo a dokonce v pubertě ví, že jsem Trans, i když moji sexuální orientaci druhým termínem v podstatě vystihl." Tak tuto větu jsem zaslechla při včerejší odpolední cestě pražskou trochu hromadnou dopravou. Nevím, jestli mám nad tímto velmi hlasitým výrokem na moji adresu plesat, nebo být smutná. V první chvíli jsem ztuhla. Bylo mi to rozhodně více než nepříjemné, ale pak jsem si řekla: "Aspoň někdo a dokonce v pubertě ví, že jsem Trans, i když moji sexuální orientaci druhým termínem v podstatě vystihl." Hlouček,tipla bych středoškoláků, přistoupil do tramvaje, s níž jsem se snažila jet domu. Nevěnovala jsem jim pozornost, ostatně jako obvykle. Zděšené nebo zvědavé pohledy mě opravdu nebaví a nezajímají. Je to pěkná nuda a stává se z toho denní stereotyp, který nemám ráda (stereotyp myslím). Tak jsem koukala, co se na ubíhající krajině mění. Když jezdíte stejnou trasu dlouho, moc změn nezpozorujete, a tak mi nemohl uniknout onen výkřik mladíka. Jsem si jistá, že ho nikdo nepřeslechl, neboť se na mě upřelo pár zkoumavých pohledů. Nevím zda to brát jako fakt, že se společnost, alespoň ta mladší, dostává do obrazu, a nejsem pro ní "teplouš". Nebo je to jen ojedinělý výkřik do tmy ???