Jeden z předchozích článků končil optimistickým zvoláním, že obourodé jméno jsem si obstarala jinou cestou. Ano, ale... . Úřad zvaný MATRIKA bych po zkušenostech mohla nazvat "konírnou", neboť úřední šiml tam řehtá na každém rohu (kam se hrabe nedaleký hřebčín v Kladrubech..). Ti z vás, kteří mají podobnou událost před sebou, se mají na co těšit. Jen se chci domnívat, že takhle snad nefungují všechny státní instituce a že třeba ve velkých městech je to jiné. O co jde tedy čtěte dál....... Jeden z předchozích článků končil optimistickým zvoláním, že obourodé jméno jsem si obstarala jinou cestou. Ano, ale... . Úřad zvaný MATRIKA bych po zkušenostech mohla nazvat "konírnou", neboť úřední šiml tam řehtá na každém rohu (kam se hrabe nedaleký hřebčín v Kladrubech..). Ti z vás, kteří mají podobnou událost před sebou, se mají na co těšit. Jen se chci domnívat, že takhle snad nefungují všechny státní instituce a že třeba ve velkých městech je to jiné. O co jde tedy čtěte dál....... Trvalo to přesně tři návštěvy, než matrika přijala moji žádost. Hned první návštěva byla spíš informativní. Já vybavená informacemi od kolegyň, které změnou jména prošly, a úřednice, které nevěděly vůbec nic. Poradit mi s výběrem obourodého jména nehrozilo. Dokonce se vyjádřily v tom smyslu, že jsem buď muž, nebo žena. Co zafungovalo skvěle, je zpráva o tom "jakej úchyl" přišel, takže nenápadné pohledy úřednic mluvily jasně. Nikdy jsem si nemyslela, kolik jich tam je! Dobrovolně jsem jim zodpověděla mnohé dotazy ze života transsexuálky, ale oni mě zodpověděly pouze jedinou. "Přijďte za týden, mi nastudujeme patřičnou literaturu.". Za týden to bylo jako přez kopírák. Úřednická zvědavost a absence znalostí. Poprosily mne o ještě několik dní strpení... . Já převzala iniciativu a kontaktovala PhDr.Knappovou, coby soudní znalkyni v oboru jazykověda. Nebylo to zdarma, ale o to nejde. Vybavena znaleckým posudkem na jméno a příjmení, a doporučením od své terapeutky jsem tam vyrazila dotřetice. Tahle návštěva se vyvíjela v duchu předchozích. Úřednicím nemám za zlé, že nevědí co dělat, ale že nevědí kde to zjistit. Vymlouvaly se na konzultaci s okresní archivářkou. Ta pochopitelně nebyla k sehnání a tak mne úřednice zase chtěly vystrnadit. Došla mi trpělivost!! Vyrazila jsem se svoji stížností výš. Vedoucí správního odboru MěÚ Kolín mě mile přijal, ale nic nevyřešil. Starostka města zase neměla čas a odkázala mne na zmíněného vedoucího správního odboru. S ním jsem sepsala žádost, přiložila lékařské doporučení a znalecký posudek a přez podatelnu podala do úředního kolotoče. Od pana vedoucího se mi dostalo příslibu, že se mé žádosti bude plně věnovat a že za ním mohu zajít i mimo úřední hodiny. Co naplat, přiznal sám, že jsem první žadatelka svého druhu v novodobé historii matriky Kolín. Zdánlivě šťastný konec. OMYL Chvíli po tom se mi v mobilu ozvala jedna z úřednic matriky. Krom výtky na mé stěžování se výš mi sdělila, že jsem nedoložila rodný list, občanku, občanku manželky a její souhlas se změnou mého jména s podpisem ověřeným notářem! Pro tyto nedostatky prý moji žádost pozastavuje..... Uvedené nedostatky se mi povedlo doplnit hned ten den k večeru. Zase já jsem dusila úřednice po úředních hodinách. Krom všech nezbytných procedur si i moje žena prošla "rentgenem" všech přítomných. Tady už mohu mluvit o něčem co se podobá happy endu. Žádost je přijata, do 14 dnů bude zahájeno správní řízení a do dalších 14 dní mám očekávat obálku s modrým pruhem do vlastních rukou, která bude obsahovat Rodný list. tento pak stvrdí, že jsem se skutečně narodila, ale s jiným jménem. Odcházela jsem z úřadu k večeru, totálně zničená, asle jako morální vítěz. Chápu už i já pocity žokejů, kteří si osedlají divokého koně. Já jela domů v sedle úředního šimla..........