Části poslanců Evropského parlamentu a ochránců lidských práv dělá starost, že kandidátské země nesplní do vstupu dokonale všechny požadavky v této oblasti. Jakmile se stanou členy, nebude už mít unie možnost je sledovat a kontrolovat. Tato obava by mohla zkomplikovat proces rozšíření. Části poslanců Evropského parlamentu a ochránců lidských práv dělá starost, že kandidátské země nesplní do vstupu dokonale všechny požadavky v této oblasti. Jakmile se stanou členy, nebude už mít unie možnost je sledovat a kontrolovat. Tato obava by mohla zkomplikovat proces rozšíření. "Kdyby k rozšíření mělo dojít dnes, musela bych s těžkým srdcem hlasovat proti. Jinak bych se zpronevěřila mandátu, který mi dali moji voliči," řekla dnes Lousewies van der Laanová, členka liberálního klubu a místopředsedkyně výboru pro lidská práva a občanské svobody. Jako příklad uvedla, že nemůže souhlasit s přistoupením Maďarska nebo Kypru, jež mají zákony diskriminující homosexuály. Podle tabulky zpracované za pomoci Amnesty International na základě údajů Evropské komise nesplňuje většina z 13 kandidátů včetně ČR a Slovenska bezezbytku politická kritéria, která byla vytyčena na začátku procesu v roce 1993. Pokud se to přejde mlčením, dopustí se členské státy značného pokrytectví, soudí van der Laanová. "Buď se poctivě řekne, že navzdory tomuto stavu se unie rozšíří, protože je to politicky důležité, nebo se rozšíření odloží. Všechno ostatní je lež," soudí holandská liberálka. A navrhuje, aby EU ještě do konce roku vytvořila mechanismus, kterým bude sama sebe v oblasti dodržování lidských práv rentgenovat. Za jednu z možností považují liberálové, ve shodě s Amnesty International, zahrnutí Charty základních práv do Smlouvy o EU a vytvoření systému kontroly jejího dodržování uvnitř unie. Další možností je odkaz ve Smlouvě o EU na kritéria Rady Evropy, která "sice má přesná měřítka, nemá však zuby. My máme zuby, ale nemáme na co je použít," uvedla van der Laanová. Ve shodě s Dickem Oostingem, šéfem bruselské kanceláře Amnesty International, si představuje soustavné monitorování lidských práv ve všech členských zemích bez rozdílu - situace v dnešních kandidátských státech není ostatně o mnoho horší než průměr ve stávající EU. Jednou z forem by mohla být zvláštní evropská agentura pro lidská práva, jež by se opírala o zmíněnou chartu. Začlenění charty do základních smluv je předmětem činnosti probíhajícího Konventu o budoucnosti EU. Podle zmíněné tabulky neplní ČR politická kritéria členství v několika bodech, jako jsou chování policie, předběžné zadržení podezřelých, postavení Romů, celkový stav justice, korupce, hospodářská kriminalita či obchod s lidmi.