Terčino zamyšlení týdne se u mě asi opravdu neminulo účinkem, neboť jsem se opravdu zamyslela. Původně jsem chtěla napsat jen krátkou a souhlasnou reakci, ale ono to vydá možná na samostatný příspěvek. Terka prostě trefila do černého. Chybí nám stavovská hrdost!!! Je to tak, jak jinak si mám vysvětlit snahu mnoha transek o to "zapomenout" minulost. To přece stejně nejde. Jsem v situaci, kdy jsem řešila odstěhování se někam daleko, novou práci, nové známé.... . Dobrá, to, že jste byly původně druhého pohlaví tady nemusí nikdo vědět. Taky asi nebude, ale jen zpočátku. Napadají mě třeba věci kolem životopisu v práci. Náš právní řád nás dokáže chápat jako ŽENY SE ZPĚTNOU PLATNOSTÍ, ale jen jeden telefon to vše shodí. Nový zaměstnavatel zavolá původnímu, zeptá se jak byl spokojen s TOU dotyčnou a dozví se, že ONA byla TEN. A je to venku. Existuje ale i mnoho jiných cest, jak se to nové okolí dozví. Terčino zamyšlení týdne se u mě asi opravdu neminulo účinkem, neboť jsem se opravdu zamyslela. Původně jsem chtěla napsat jen krátkou a souhlasnou reakci, ale ono to vydá možná na samostatný příspěvek. Terka prostě trefila do černého. Chybí nám stavovská hrdost!!! Je to tak, jak jinak si mám vysvětlit snahu mnoha transek o to "zapomenout" minulost. To přece stejně nejde. Jsem v situaci, kdy jsem řešila odstěhování se někam daleko, novou práci, nové známé.... . Dobrá, to, že jste byly původně druhého pohlaví tady nemusí nikdo vědět. Taky asi nebude, ale jen zpočátku. Napadají mě třeba věci kolem životopisu v práci. Náš právní řád nás dokáže chápat jako ŽENY SE ZPĚTNOU PLATNOSTÍ, ale jen jeden telefon to vše shodí. Nový zaměstnavatel zavolá původnímu, zeptá se jak byl spokojen s TOU dotyčnou a dozví se, že ONA byla TEN. A je to venku. Existuje ale i mnoho jiných cest, jak se to nové okolí dozví. Tudy cesta nevede, pominu-li i ten fakt, jaký nápor na hlavu to pro našince musí být. Žijme proto, pokud to jen trochu jde, ve "svém původním" prostředí. Je potřeba měnit jen co nejméně okolních věcí. S tím právě souvisí ono sebeuvědomění si své jinakosti a ta proklamovaná hrdost na svůj stav. Jako je Terka alergická na slovo NORMÁLNÍ, jsem já, krom toho, alergická ještě na sousloví ŽÍT JAKO NĚKDO. Přesně to totiž nechci. Já jsem já a to vždy budu. Přeoperují mi pohlavní orgány, zamotají hlavu mým hormonům, ale mé vědomí se transplantovat nedá. Žiju a budu žít život, z pohledu jiných, většinou žensky, ale ne jenom tak. Tři desítky let v mužské roli už nějakou stopu v mysli zanechají. Druhá věc je "napodobování" . Dost lidí z mého okolí si myslí, že operativní změnu pohlaví podstoupí jedinec jen proto, aby se stal sexy kočkou (v opačném případě supr svalovcem). Omyl. Životospráva, cvičení, nebo třeba kosmetika lecos upraví, ale v zásadě je nutné vycházet z toho, co příroda dala do vínku. Mezi biologickými ženami je taky mizivé procento Pammel Andersonových nebo mezi muži Silvestrů Stallonů. Můžete namítnout, že existuje i plastická chirurgie. Existuje. Vezměte libovolný balík peněz, vyberte si velká prsa, jiný nos, tváře, krk, obočí, boky, taky třeba trochu liposukce a třeba i tónování pleti a budete něco mezi atrapou a M. Jacksonem. Ale chcete-li a máte na to...... Tady si neodpustím malou vsuvku. Nejvíce si na plastické operace sází předem ty, které mi hned další větou řeknou, že "nakrásno" chodit nebudou, že nemají co na sebe a nemají na nákup oblečků. Těhle lidí je mi líto. Přesně ne těch lidí, jako chvíle, kdy "prohlédnou". Buďme sví, buďme hrdí a buďme rádi, že máme tu sílu být takoví!!!