Chci se s vámi podělit o jednu historku, která se mi stala. Na první pohled je to věc povrchní, ale v kontextu celého mého současného, a hlavně budoucího, bytí, se jeví jako v celku vážná a možná i klíčová. Chci se s vámi podělit o jednu historku, která se mi stala. Na první pohled je to věc povrchní, ale v kontextu celého mého současného, a hlavně budoucího, bytí, se jeví jako v celku vážná a možná i klíčová. Situace se má tak. Mám manželku a syna. Jsme v rozvodovém řízení. Bereme to sice jako "nutné zlo", nicméně je to rozvod. S manželkou jsme spíše kamarádky a celou věc kolem mé transsexuality bereme tak nějak reálně a v klidu (péči o syna, mé odstěhování,...). Máme dohodu, že své ženství nebudu až tak moc demonstrovat doma a před synem. Dobrá, chápu to jako daň té pohodové dohodě. Manželka přesto naprosto tvrdošijně trvá na oslovování TEN. I to beru. Na tom můj svět nestojí. Trochu mě jen mrzí její názor, že mé ženství není opravdové, že reálný život je jiný. Bohužel..... Včera jsme měly domluvenu návštěvu u rodinného terapeuta v Praze. Bylo domluveno, že ženu vyzvednu v práci cestou a pofrčíme. Pochopitelně jsem přijela v ženském, a to i přesto, že mě tak žena zná jen z fotek a nechtěla to měnit. Jednou to ale stejně je třeba prolomit, tak proč ne hned. Neponechala jsem tedy nic náhodě a stavila se pro manželku. Ta byla zaražená, téměř nekomunikovala a dokonce se semnou styděla jet. Když jsme zastavily u pumpy tankovat, nechápala, že "takhle" chci jít platit. Čekala nějaké divadlo a ono nic! Pak jsme šly po ulici, zase nic! V cukrárně pro zmrzlinu taky v pohodě. Když nás pak ještě jeden starší pán pouštěl do dveří se slovy:" Prosím, dámy..", utrpělo její vědomí povážlivé trhliny. Začala být v pohodě a v klidu. Vše bylo, jako když mezi námi nestála má sukně a makeup. Žádný polda mě nechtěl zatknout za pohoršování, nikdo z kolemjdoucích mě nenazval úchylem, prostě klídek. Pochopila, že to je skutečný život. Můj život a že i ona v něm figuruje. A já můžu být dál součástí jejího. Zase padl velký kámen ze srdce!!!! Kdo je v podobné situaci, ví o čem mluvím, vy ostatní buďte rádi, že se vás to netýká. Poučení na závěr: Hodně se toho napovídá, hodiny a hodiny...... ale pár minut reality zmůže víc!