Během stárnutí dochází k mírnému úbytku kostní hmoty u každého člověka, u žen i u mužů. Osteoporóza je však onemocnění charakterizované nepřiměřeným úbytkem kostní hmoty, poruchou struktury (mikroarchitektury) kosti, a pokud není léčeno, je příčinou bolestí a zvýšeného rizika zlomenin. Častým důsledkem osteoporotických zlomenin je invalidita. Řídnutí kostí je obvykle bezpříznakové až do doby, než se pokročilá osteoporóza náhle projeví zlomeninou. Osteoporózu, ale i její nebezpečí, lze však snadno zjistit již v bezpříznakovém období, a účinně ji léčit ještě dříve, než se projeví zlomeninami. Během stárnutí dochází k mírnému úbytku kostní hmoty u každého člověka, u žen i u mužů. Osteoporóza je však onemocnění charakterizované nepřiměřeným úbytkem kostní hmoty, poruchou struktury (mikroarchitektury) kosti, a pokud není léčeno, je příčinou bolestí a zvýšeného rizika zlomenin. Častým důsledkem osteoporotických zlomenin je invalidita. Řídnutí kostí je obvykle bezpříznakové až do doby, než se pokročilá osteoporóza náhle projeví zlomeninou. Osteoporózu, ale i její nebezpečí, lze však snadno zjistit již v bezpříznakovém období, a účinně ji léčit ještě dříve, než se projeví zlomeninami. Množství kostní hmoty v kostech lze přesně změřit. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace trpí osteoporózou každý, kdo má kostní hmoty o čtvrtinu méně než průměrný zdravý dospělý člověk téhož pohlaví mladší 40 let. Jestliže už došlo ke zlomeninám, jde o těžkou osteoporózu. Pokud je kostní hmota snížena o 10-25 fa pod normální průměr, jde o osteopenii. Uvedená procenta mohou být poněkud odlišná při měření na různých přístrojích, důležité však je, že i osteoporóza bez zlomenin je považována za nemoc, a že zdravotní pomoc nemocným má být hrazena zdravotní pojišťovnou. Naproti tomu všechna opatření u lidí s prokázanou osteopenií lze považovat za preventivní. Protože osteopenii lze prokázat zpravidla již po 50. roce věku, lze prevenci začít včas a zajistit, že i ve stáři budeme fyzicky aktivní bez bolestivých zlomenin, a že nebudeme odkázáni na dopomoc. Jak častá je osteoporóza? Osteoporózou trpí v české republice téměř půl milionu lidí.U všech je výrazné riziko zlomenin i při velmi mírném zatížení kosti. Statistickou pravděpodobnost prodělat do konce svého života některou z osteoporotických zlomenin (zlomeninu dolní části předloktí, obratlů a horního úseku stehenní kosti) mají u nás ve svých 50 letech každá třetí žena a každý šestý muž. Zlomeninu kyčle utrpí v České republice každoročně přes 10 000 lidí. Na některou z komplikací této zlomeniny umírá do 1 roku každý pátý pacient, téměř polovina postižených osob je invalidní a trvale odkázána na dopomoc v rodině a nebo v zařízení pro dlouhodobou péči. Také zlomeniny zápěstí a obratlů mohou být velmi bolestivé. Zlomeniny obratlových těl vedou ke zmenšení postavy, k nahrbení zad, k omezení pohyblivosti, k dechové nedostatečnosti a k potížím s udržením rovnováhy. Na léčení zlomenin se v České republice vydávají miliardy korun. Co zvyšuje pravděpodobnost osteoporózy? Příčinou osteoporózy je nadměrný úbytek kostní hmoty. Stupeň prořídnutí kostí proto záleží především na aktivitě onemocnění a na jejím trvání. Dojde-li však k tomuto úbytku u člověka, který si během dospívání vytvořil jen málo kostní hmoty, projeví se osteoporóza již v mladším věku. Je proto důležité, aby se v době dospívání vytvořilo kostní hmoty co nejvíce, a aby se během dalšího života co nejvíce kostní hmoty uchovalo. Při jejím utváření v dospívání se významně uplatňuje genetická informace (dcery osteoporotických matek mají již v mládí menší kostní hmotu), ale velmi důležitá je i výživa a fyzická aktivita v dětství a v dospívání. Lidé, kteří mají málo svaloviny a tuku, mají zpravidla nižší kostní hmotu a vyšší riziko zlomenin než robustní lidé. Co je příčinou zrychleného úbytku kostní hmoty? Nedostatek pohlavních hormonů Může mít vliv na ženy i na muže. Zrychlení úbytku kostní hmoty se nejvíce projevuje během prvních 5 - 10 let trvání nedostatku hormonů. Proto až třetina žen po přechodu (mezi 50. a 60. rokem věku) ztrácí až pětinu kostní hmoty obratlových těl a až 15 % hmoty rourovitých kostí. Tento vysoký úbytek kostí lze včas (během několika týdnů po výpadu hormonů) zjistit vyšetřením množství typických látek, které se z rozpadlé kosti uvolňuji do krve a moče. Pak lze včas zahájit vhodnou léčbu. Důležité je vědět, že nedostatek pohlavních hormonů zvyšuje citlivost kosti vůči všem nepříznivým vlivům, které jsou uvedeny dále. Nedostatečné zásobení těla vápníkem a vitaminem D Při nedostatečném původu vápníku organizmus odčerpává potřebný vápník z kostí. Příčinou může být nejen nedostatek vápníku v potravě, ale i porucha vstřebávání vápníku ve střevě, způsobená nedostatkem vitaminu D nebo střevním či jaterním onemocněním. Tyto vlivy se projevují zejména u starších lidí, kteří jedí málo mléčných výrobků, nevycházejí na slunce, a kteří mají navíc často i zhoršenou tvorbu aktivního vitaminu D v ledvinách. Vstřebávání vápníku ve střvě zhoršují také některé léky (kortikosteroidy). Nedostatek tělesného pohybu Cvičení a pohyb kosti zpevňují a podporují novotvorbu kostní hmoty. Toxické látky Na zrychlení úbytku kostní hmoty má vliv především kouření (nad 20 cigaret denně), ale také nadměrné pití černé kávy a alkoholu. Obdobný vliv však má i řada toxických látek v životním prostředí (olovo a kadmium). Některá onemocnění Úbytek kostní hmoty je zrychlen při onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (štítné žlázy, příštítných tělísek), zažívacíhoo ústrojí (stavy po operaci žaludku, chronická onemocnění jater a střeva), ledvin, pojiva, při chronických zánětlivých onemocněních a při nádorových onemocněních. Některé léky K úbytku kostní hmoty vede dlouhodobá léčba zejména glukokortikoidy (např. prednisonem), antiepileptiky, některými antacidy (léčba vředové choroby žaludku a dvanáctníku) a některými léky poruch imunity. Jak se osteoporóze bránit? Včas zjistit riziko osteoporózy Udělejte si malý test:

1. trpí někdo ve Vaší rodině osteoporózou (zlomeniny, snižování postavy, kulatá záda)?
2. jste žena po přechodu, případně po předčasném odstranění vaječníků?
3. léčíte se kortikosteroidy nebo hormony štítné žlázy?
4. nesnášíte mléko?

Pokud na všechny otázky odpovíte záporně, velmi pravděpodobně Váza osteoporóza nehrozí. Pokud na jednu nebo více otázek odpovíte kladně, a pokud navíc máte štíhlou postavu, jste málo fyzicky aktivní, anebo pokud kouříte, poraďte se o riziku osteoporózy se svým lékařem. Dalším krokem bude vyšetření množství kostní hmoty a případně určení povahy a aktivity onemocnění. I v případě ohrožení osteoporózou, nebo při zjištění už rozvinutého onemocnění, je k dispozici léčebný program, který může nemoci předejít nebo ji zastavit a omezit tak její účinky. Kostní hmota se měří buď ultrazvukem (nejčastěji na patě), nebo v nejvíce ohrožených místech (bederní páteř, kyčel, předloktí, případně i celotělově) rentgenovým densitometrem, který však užívá mimořádně nízkou dávku záření, odpovídající jen zlomku dávky při běžném snímku plic. Povaha a aktivita onemocnění se hodnotí zpravidla biochemickým vyšetřením krve a moče. Upravit životosprávu V současnosti stále slyšíte, co máte jíst, co naopak nemáte jíst, že nemáte kouřit, že máte omezit příjem alkoholu a kávy, že máte hodně cvičit atd. Řídnutí kostí však můžete opravdu účinně předcházet vhodným pohybem (aerobní cvičení asi 30 minut denně). Vyvarujte se ale nadměrného přetěžování páteře a pádů. Při prokázané osteoporóze se dokonce nedoporučuje zvedat předměty těžší 5 kg! Pokud pravidelně nepijete mléko nebo nezahrnujete do stravy mléčné výrobky, určitě nepřijímáte denně více než 0,4 - 0,5 g vápníku. Pro udržení stavu kostí ale potřebujete nejméně 1,0 g. Doplnit 0,5 g vápníku můžete mléčnými výrobky (stačí denně půl litru nízkotučného mléka, 65 gramů tvrdého tvarohu nebo eidamského sýra nebo čtvrt litru bílého jogurtu). Rostoucí a dospívající děti a těhotné ženy potřebují vápníku více. Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu je, alespoň v létě, zárukou dostatečného zásobení organizmu vitaminem D. Dodržovat předepsanou medikamentózní léčbu Podmínkou účinné a bezpečné léčby je stanovení správné diagnózy. Lékař proto dříve, než Vám předepíše opravdu vhodné léčebné přípravky, provádí řadu vyšetření. Jejich smyslem je posoudit pokročilost a aktivitu osteoporózy, vyloučit jiné onemocnění (zejména osteomalacii, primární hyperparathyreózu, Pagetovu kostní chorobu, nádorové postižení skeletu), a případně včas rozpoznat základní onemocnění, které teprve druhotně vedlo k osteoporóze. Z praktického hlediska jsou osteoporózou ohroženy všechny ženy, které vstupují do období menopauzy s podprůměrnou kostní hmotou a zvýšenou osteoresorpcí. Zrychlenému úbytku kostní hmoty, způsobenému nedostatkem vaječníkových hormonů, nelze v prvních 5 - 8 letech po menopauze zabránit samotným kalciem, ale pouze přípravky, které tlumí osteoresorpci. Volba typu léčby závisí na pokročilosti osteoporózy a na její aktivitě. Léčba se proto volí naprosto individuálně. 1. Hormonální substituční léčba Podmínkou zahájení této léčby je normální výsledek mammografického a gynekologického vyšetření. Jen tak lze zabránit podání hormonů ženám s dosud nepoznaným nádorovým onemocněním. Doporučuje se také kontrolovat funkce jater a nedávat hormony při zánětech žil. Přerušení dlouhodobé hormonální léčby vystavuje ženu farmakologické kastraci se všemi jejími důsledky, včetně dalšího úbytku kostní hmoty. Hormony lze podávat v tabletách, v náplasti, v gelu nebo injekčně. Samotný estrogen lze užít jen u žen s odstraněnou dělohou. Pokud je děloha zachována, estrogeny se kombinují s druhým vaječníkovým hormonem (gestagenem), který se podává buď přerušovaně (žena pravidelně krvácí), nebo trvale (žena nekrvácí, musí však být častěji kontrolována gynekologem). Dlouhodobá hormonální léčba zastavuje úbytek kostní hmoty, ale výrazně hmotu nezvyšuje. Riziko zlomenin kostí však snižuje výrazně. Současně také snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a zlepšuje kvalitu života léčených žen. Úbytek kostní hmoty zastavují také analoga estrogenů (např. tamoxifen). V prsní žláze působí jako antagonisté estradiolu a nezvyšují proto riziko rakoviny prsu. U mužů i u žen se také užívají anabolické steroidy, které opět stabilizují stav skeletu, ale mohou vyvolávat některé nežádoucí účinky. U žen lze užít také samotný gestagen (tibolon), který kostní hmotu zvyšuje. 2. Antiresorpční léky Pokud nelze ze závažných důvodů užít k zastavení úbytku kostní hmoty pohlavních hormonů, lze užít jednak několika různých přípravků syntetického kalcitoninu (hormonu určitých buněk štítné žlázy), jednak bisfosfonátu (obdoba pyrofosfátu, odolná vůči účinku enzymů). Při prevenci osteoporózy s prokazatelně vystupňovanou osteoresorpcí je vhodný kalcitonin v nosním spreji (je třeba podat nejméně 200 jednotek). Bisfosfonát se podává v tabletách (např. alendronát) nebo injekčně. Oba typy léčby jsou bezpečné. Kostní hmota se při léčbě stabilizuje, případně se (po bisfosfonátu) mírně zvyšuje. Léčba těmito léky prokazatelně snižuje riziko zlomenin. Při léčbě je nezbytné současně podávat vápník: v denní dávce 0,5 - 1 g. 3. Vápník a vitamin D Vstřebávání vápníku z různých solí (uhličitan, octan, laktát, glukonát) i z mléka je ve střevě zpravidla obdobné. Při nedostatečné kyselosti žaludeční šťávy se však vápník absorbuje lépe z citrátové než z uhličitanové soli. V běžné potravě bez mléčných výrobků je obsaženo asi půl gramu vápníku. Doporučený celkový denní příjem vápníku 1- 1,5 g lze s výhodou zajistit v potravě mléčnými výrobky. Vápník v tabletách se předepisuje jen tehdy, když příjem ve stravě nelze zajistit. Výjimečně, např. při těžké poruše střevníhoo vstřebávání vápníku, se může podat vápník nitrožilně. Denní příjem až 2,5 g vápníku se považuje za nezávadný, s výjimkou nemocných s močovými kameny. Pro dobrý stav kostí je důležitý i pravidelný denní příjem 400 - 500 jednotek vitaminu D. Ten v běžné potravě zajištěn není. V létě postačuje obvyklý přiměřený pobyt na slunci, V zimních měsících je však vhodné, zejména u starších lidí, podávat přípravek vitaminu D (např. Infadin 1 kapku každý druhý den). 4. Léčba podporující novotvorbu kostní hmoty Klinicky zhodnocené a užívané při léčbě (nikoli prevenci) osteoporózy jsou fluoridy, nejlépe jako monofluorofosfát sodný, ze kterého se fluor uvolňuje až ve střevní stěně. Na rozdíl od fluoridu sodného proto nedráždí žaludeční sliznici a nebrání střevnímu vstřebávání vápníku. Monofluorofosfát se podává v nízké dávce, která zvyšuje kostní hmotu o 3 -5 % za rok, kvalita kosti je pak normální. Co může léčbu podpořit? Fyzická aktivita, dietní i medikamentózní opatření, ať již preventivní nebo léčebná, jsou opatřeními dlouhodobými. Trpělivost potřebujete nejen Vy, ale i Váš lékař. O účinku léčby se můžete přesvědčit biochemickým vyšetřením už za půl roku a densitometricky za 2 roky. Moderní hormonální léky a bisfosfonáty jsou účinné prakticky vždy a ověřování účinnosti obvykle není nutné. Teprve po 5 letech účinné léčby však lze očekávat výrazné snížení pravděpodobnosti zlomenin. Vyhýbejte se proto zbytečným rizikům. Uvědomte si, že pokud ubylo už 40 % kostní hmoty, je riziko zlomeniny téměř 10x zvýšené, a to i tehdy, když berete účinný lék, Pádný ze známých léků nepůsobí plnohodnotně bez současně zajištěného dostatečného přívodu vápníku, Příznivé účinky nebudou u žádné léčby trvalé, pokud léčené kosti nebudou přiměřeně fyzicky zatěžovány. autor: prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc. recenze: prof. MUDr. Stanislav Havelka, CSc.