Po veleúspěšném Milčině vystoupení v časopise Puls, kterým si získala srdce mnoha čtenářů (některé reakce jsem měla tu čest číst a byla to fakt soda – v pozitivním slova smyslu) přichází další vrchol. Milka si bude dnes večer v Trní na Primě hledat partnera! Původně se to mělo odehrát až 19. listopadu, ale naše Miluška už se asi nemohla nějakýho toho chlapa dočkat, a tak to kvůli ní o týden uspíšili. Takže dnes, v pondělí 12. listopadu, večer se dívejte a hlavně volejte, že ji chcete. Ta holka (občas) stojí za to…:)) Po veleúspěšném Milčině vystoupení v časopise Puls, kterým si získala srdce mnoha čtenářů (některé reakce jsem měla tu čest číst a byla to fakt soda - v pozitivním slova smyslu) přichází další vrchol. Milka si bude dnes večer v Trní na Primě hledat partnera! Původně se to mělo odehrát až 19. listopadu, ale naše Miluška už se asi nemohla nějakýho toho chlapa dočkat, a tak to kvůli ní o týden uspíšili. Takže dnes, v pondělí 12. listopadu, večer se dívejte a hlavně volejte, že ji chcete. Ta holka (občas) stojí za to…:)) Otázkou samozřejmě je, odkud na nás Milka vyjukne příště - v rádiu byla, v časopise taky, v televizi je jako doma…nevím, nic mě nenapadá, ale zaslechla jsem cosi o nějakém celovečerním filmu, který by měl zmapovat její životní příběh. Takže se nechme překvapit. Prý se to má jmenovat Dobrodružství Miluše, královny počítačů. No, nic, takže s Milkou se už trhá pytel, a co ostatní? Přiznám se, že mě vcelku pobavila diskuze na tg na téma přechodu z TV do TS. Lidi zlatý, kdybyste znali Zuzku, tak vás ani nenapadne s ní nějak seriozně diskutovat o podobných výkřicích, protože ona se u toho náramně baví svou drobnou provokací, a vy se jen zbytečně rozčilujete. Mnohem lepší je rozmetat ji v kulečníku! Ale to nic, to jen tak pro příště…:))) No a co jinak? Vcelku nic. Od té doby, co jsem zase jen hostující rodič, zažívám se Standou nové a nepoznané okamžiky. Ještě před pár měsíci, když jsme byli spolu pořád, mi to nějak nedocházelo, ale teď, když každé pondělí a středu po aikidu a čtvrtek po šachách spolu jdeme na večeři - je v pubertě, je jako kyselina a prý by to domů hlady nevydržel - se stávám někým jiným. Jsou to vcelku nové poznatky, když mu číšník říká „Jen si ještě něco objednej, maminka to přece ráda zaplatí…“ A tak se pozvolna z otce a později neutrálního rodiče nebo příbuzného v očích okolí stávám matkou. Je to zvláštní. Ale Pinďovi to nevadí a pokud s námi na tu večeři nepůjde i jeho pravá matka, tak ani nenastane žádný složitě vysvětlitelný zmatek. A propos, doufám, že jste si v sobotu nenechali ujít Malého velkého muže na ČT1 - byla tam nádherná postava indiánského tranďáka Malého koně. Bez předsudků, odsudků, prostě byla taková, jaká by měla být i dnes a tady a u nás. Legrační představa! PS. Protože neumím říkat NE, hlídáme teď s Píďou asi na tři týdny ještě Žolíka, asi ročního jorkšíra, než se mu panička vrátí z nemocnice. Sama si ale není jistá, jak se o něho potom bude moct postarat, takže otázka zní: NECHCETE HO? Je to fakt kapesní sympaťák s papíry (a jen za čtyři tisíce). PPS. Já si ho nechat nemůžu, Píďa začne co nevidět hárat a to by bylo dost neúnosné…navíc by to mohlo ve výsledku ohrozit naši těžce vydřenou rasu Píďbull….:)))