Snad prvním argumentem je tvrzení, že muž v dámském není normální. V podstatě zdánlivě nenapadnutelné tvrzení o menšině a většině. Ještě na začátku tohoto století byl ale na denním pořádku zcela normální a přitom zvláštní vztah pána a černého otroka. Přestože dnes není pochyb o tom, že otrokářství bylo velice špatné a odporující snad celé lidské morálce, se zlou byste se tehdy potázali, kdybyste chtěli něco měnit. Normální je totiž úzus většiny, a je velice křehký a v čase proměnný.
Hned druhým argumentem proti tedy je tvrzení, že jsme se měli narodit do jiné doby. Snad jen idiot nám může doporučovat tak bohapustý nesmysl, protože o svém narození nerozhodujeme. Zajímavé ale je, že každý tvrdí to, co se mu právě hodí do krámu - a v této situaci čas považuje za něco stálého, pevného a neměnného. Jenže pokrok je právě plynutí času, a pokrok jsou i změny, které jsou zpočátku nepopulární a později obdivované (jen pro příklad první automobily - zpočátku ďáblovy stroje, dnes modla všeho lidstva). A zkuste mi někdo říct, proč změnu v pánském oblékání neučinit dnes, ale až za deset nebo tisíc let.
V argumentaci tedy protistrana přejde do hledání pravdy v pohodlnosti oblečení. Pánské oblečení je totiž objektivně pohodlnější. Kalhoty jsou pohodlnější než sukně a Gladiatory (vojenský styl bot) jsou pohodlnější, než kozačky. Vážené dámy! Budete - li opravdu objektivní, uznáte, že je to pitomost. Pohodlnost je naprosto subjektivní pocit, a jak někomu může vyhovovat volná tepláková souprava, někdo jiný nedá dopustit na elastické kalhoty a obtáhlé tričko... Někdo miluje upravený oblek s kravatou a jiný se rochní ve špinavé vytahané bundě a kalhotech s kolenami někde na holeni... Jestliže vám připadaly před sto lety pohodlnější kalhoty a prostě jste je nám sebraly, buďte tak laskavé a umožněte nám, kterým se zdají pohodlnější sukně, jen to samé.
Nejraději mám argumenty na téma zbytečnosti. Tak třeba, že úchylné je právě to, že si muž oblékne podprsenku, kterou nepotřebuje, protože nemá prsa, a ještě si do ní dá vycpávky, aby je měl větší. Bravo!!! Opravdu jste mne dostali! Ovšem pokud zapomenu na podprsenky Push-up, určené samozřejmě pro dámy, že... s jedinou funkcí: zvětšit opticky poprsí. Vycpávky do podprsenek nejsou ničím tajemným - nabízí je každý zásilkový obchod. A silikonové implantáty (strašlivě nepraktické) - slouží prosím k čemu???
Ještě nepochopitelnějším argumentem, který přichází v závěru debat, je tvrzení, že dámské oblečení vychází z toho, že má odhalovat a zdůrazňovat pěknou ženskou postavu a ženské vnady. Polemizovat s tímto tvrzením lze velmi obtížně, protože všechno to je pravda. Ale nepřímo je tento argument použit tak, že pánové jsou oškliví, a proto není co odhalovat a zdůrazňovat. Děkuji za poklonu. Ale vysvětlete mi prosím někdo, proč tedy stejné ženské oblečení na sebe navěsí štíhlá a krásná modelka stejně tak, jako poměrně šeredná a obézní holka odvedle z baráku? Když se pod sukněmi objeví nohy chlupaté stejně tak jako moje, postava je obtloustlejší a neforemnější, než moje, obličej fádní až ošklivý - má tato žena tedy právo na ženské výsady oblečení, podtrhující její neexistující vnady? Nechci bojovat s obhájcem ženské krásy, jen chci mít právo zdiskreditovat se stejně tak, jako mají právo ženy. Všechno je to o vkusu nebo nevkusu, a ne o úchylce a normálnosti. A navíc směr ve společnosti je - jak tuším - zaměřen proti sexismu (využívání ženského těla v reklamě, sexuální harašení apod.), tak se na něj, prosím, neodvolávejte.
Na závěr jedna pro mne naprosto nepochopitelná záležitost: transvestité, vystupující v travesty show, jsou v naší společnosti poměrně v kursu, v poslední době se začali objevovat snad ve všech zábavních pořadech, mnoha filmech a několika divadelních hrách... Nahlížíme na ně jako na umělce, zatímco na ty, kdo se převlečou mimo jeviště, jako na sexuální devianty. Není to praktická zvrhlost nikoli jejich, ale celé obrovské normální společnosti? Samozřejmě - ještě na počátku století byli divadelní herci ta největší pakáž, srovnatelná snad s dnešními cikány, a nyní jsou na vrcholu společnosti - ale snad nikdy se nedělal rozdíl mezi příslušníky stejné skupiny lidí podle toho, kde se nalézají. O to nepochopitelnější, když jde „pouze" o módu a oblečení. Inu, šaty dělají člověka.
